Články o jménech

Proč jsou jména důležitá

Křestní jméno je první slovo, které člověk jako dítě rozeznává - ještě dlouho před zájmenem 'já'. Jak dospívá, jméno jde s ním, a většinou ho doprovází po celý život (jméno mění opravdu pouze ti nejnespokojenější). Pokud tedy jméno člověku nesedí (příliš fádní, příliš excentrické), nebo je například v ostrém kontrastu s realitou (stokilová Světluška, tvrďácký Svatoš), může jít o závažný problém.

Navíc: jméno není jenom prostředek pojmenování, ale především součást osobnosti. K vlastnímu i cizím jménům získáváme citový vztah, a to hned několika způsoby:

• osobní zkušenost: Jaký máme vztah k lidem daného jména. Př.: Tomáše, kterého jsme právě poznali, máme sklon hodnotit podle toho, jaký na nás v minulosti zanechal dojem jiný Tomáš.
• přejatá zkušenost: Co jsme slyšeli o lidech daného jména od kamarádů, z televize nebo třeba z reklam. Př.: Ve filmech i v reklamách existují klišé jména pro 'klaďasy' (Adam nebo Martin), pro krásné ženy (Renata, Soňa) i pro 'hlupáky' (Emil nebo Matěj). Jméno Adolf nám zase chtě nechtě připomíná nacistického diktátora.
• mýty a předsudky: O některých jménech se říká nebo předpokládá, že je bude nosit určitý typ lidí. Tyto předsudky se liší místo od místa, a mnohdy jsou založeny na dávno neexistujících předpokladech. Př.: Ve městech si lidé jméno Božena často spojují s nižší inteligencí. Kdysi se toto jméno zřejmě dávalo nejčastěji v nižších vrstách a na vesnicích.
• zvuk: Jména jsou slova a jako taková vyvolávají pocity a asociace. Př.: Řekněte si například Otýlie, Babeta nebo Milka. Jména také často vyvolávají asociace se zeměmi, ze kterých pocházejí: tak třeba ruský Ivan, německý Kurt nebo skandinávský Lars.

Jméno a vývoj osobnosti

Se svým jménem se můžeme a nemusíme ztotožnit na základě toho, jaký citový vztah k němu v průběhu života získáme. Představme si, že se jako děvče jmenujeme Herma. V raném dětství si samozřejmě širší souvislosti neuvědomujeme, ale když například v dospívání zjistíme, jak tvrdě naše jméno zní, můžeme jej začít i nenávidět. Někteří lidé tuto situaci řeší změnou jména, většina však svoji nespokojenost násilně 'překousne' nebo potlačí. A skrytě nenávidět něco tak blízce spojeného s naší osobou, to je situace jako dělaná pro psychologa, ne-li psychiatra.

Většinou to ovšem není tak hrozné. Abychom pokračovali v našem příkladě: i pokud se jako Herma nerozhodneme pro změnu jména, můžeme prožít naprosto spokojený život. Na své jméno si totiž zvykneme. Ale jak už jsme říkali, jméno není jenom pojmenování, a tak si zvykneme i na tvrdost našeho jména - a přejmeme ji za svou. Často tak lze slyšet o lidech, kteří 'dostáli' svému jménu: tvrdá Herma, podivínský Ervín nebo dětská Jaruška.

Můžeme tomu říkat třeba podmíněnost osobnosti jménem (tvrdost jména Herma podmínila/způsobila tvrdost Hermy atd.). Může se nám to zdát vtipné, ale lidé jako Herma prostě bezděky zvolí tu schůdnější cestu - protože 'nedostát' svému jménu a snažit se být třeba křehká Herma může být opravdu velmi obtížné. A posměšků to vyvolá ještě víc.

Jméno a život

Do teď jsme se v příspěvku strefovali pouze do jmen nepříliš častých. Teď situaci obrátíme a zaměříme se na ta nejčastější.

Jméno Jan nosí v České republice skoro 300 tisíc mužů. Mnozí z nich byli svým jménem podmíněni k menšímu sebevědomí a nepřílišné průbojnosti. Být jedním ze čtyř Janů ve třídě a z deseti Janů v ulici vám na pocitu vyjímečnosti příliš nepřidá. Ale to patří spíše do předchozí kapitoly. Nyní si povíme, jak nás může v životě jméno vyzvednout nebo naopak zradit.

Udělejme malý experiment. Otevřete si Seznam jmen, listujte podle četnosti a všímejte si křestních jmen slavných lidí. Samozřejmě, můžete se zastavit už u Marie nebo u Jiřího, ale jména slavných tam budete spíše hledat, než aby vás napadly rovnou. Ale zalistujme trochu dál a začneme objevovat jména jako Richard Krajčo, Dominik Hašek, Květa Fialová nebo Viktor Preiss. Mnohem dál pak narážíme na Ester Kočičkovou nebo Saskii Burešovou. Jména jako jsou tato nám utkví v paměti, protože si je většinou nespojujeme s více než jedním člověkem.

Taková Saskia Burešová měla možná tvrdé dětství, protože 'nezapadala', ale zbytek života jí její vyjímečné jméno dělalo reklamu. V jakékoliv profesi, od herce až po instalatéra, velmi pomáhá, pokud si vás lidé zapamatují. I kdyby byl člověk sebelepší, ve chvíli, kdy si vás lidé nemohou vybavit, máte smůlu.

Jak nás jména ovlivňují

Abychom článek shrnuli, vypíšeme si, čím vším jsou pro nás jména důležitá:

• Jméno je většinou na celý život.
• Nejde o pouhé pojmenování, ke jménům získáváme citové vztahy.
• Ze špatně zvoleného jména mohou pramenit psychické problémy a nevyrovnanost.
• Naše jméno podmiňuje naši osobnost.
• Kvůli jménu můžeme být lépe zapamatovatelní, nebo naopak pouhou součástí davu.

Pokud tento článek čtete proto, že čekáte miminko, najdete další potřebné informace v Jak vybírat dětská jména. Doufáme, že pro vás byl náš článek podnětný. Jestli věříte, že jsme zapomněli na nějakou důležitou stránku věci, kontaktujte nás!